Název

Kostelec nad Labem - židovský hřbitov 16.3.2015

Popis

Židovský hřbitov v Kostelci nad Labem

Židovský hřbitov leží 300 m západně od centra města Kostelec nad Labem v Neratovické ulici. Vstupní brána stojí při domě čp. 552. Hřbitov je uzamčen. Správcem hřbitova je paní Eliška Palečková, u které je možno objednat prohlídku hřbitova (mimo sobotu) na tel. čísle 728 578 752.
Od roku 2008 je chráněn jako kulturní památka České republiky. Předmětem památkové ochrany je pozemek židovského hřbitova a 158 náhrobků.

Historie a popis

Hřbitov byl založen v roce 1594 a je tak jedním z nejstarších v České republice. Po třicetileté válce nebyl sice údajně používán, ale roku 1813 a i později byl rozšiřován směrem k západu. Pohřbívání bylo znovu obnoveno až kolem roku 1850. Na nejstarší části hřbitova byl v 19. století vystavěn dům pohřebního bratrstva, přes který vedl jediný přístup do areálu hřbitova. Poslední obřad zde proběhl v roce 1942.

Nejstarší dochované náhrobky nicméně pochází až z druhé poloviny 19. století. Ty starší byly zničeny nebo použity k různým stavbám po druhé světové válce, kdy byl dům pohřebního bratrstva prodán do soukromého vlastnictví a adaptován pro bydlení. V 80. letech 20. století byl obytný dům rozšířen a došlo ke zničení dalších, v té době nejstarších náhrobků, některé byly dokonce použity do základů stavby. Hřbitov byl devastován, zcela neudržován, zarostlý náletovými stromy a hustým křovím, takže byl zcela neprostupný. Mnoho náhrobků bylo povaleno.

Od roku 1999 má areál v péči Židovská obec v Praze. Když začal být hřbitov na začátku po roce 2000 rekonstruován, muselo být vykáceno několik set náletových dřevin a odstraněna nežádoucí zeleň. Byla zbořena část obvodové zdi a vybudována nová vstupní brána, opatřená kovovou mříží. Následně byla opravena ohradní zeď - zčásti původní z lomového kamene a zčásti novodobá z tvárnic a postaveny povalené náhrobky. Celá rekonstrukce si v létech 2000 – 2005 vyžádala asi 1,6 milionů Kč.

Plocha hřbitova je 1723 m?. Do dnešní doby se zde zachovalo kolem 300 náhrobních kamenů.
Východně od brány je situovaný dům čp. 337, který původně sloužil jako márnice, obřadní síň a byt hrobníka (novodobě upraven). Náhrobky stojí v řadách, přičemž nejstarší z nich se nacházejí v SV části hřbitova - např. náhrobní stéla Josefa Porgese, zhotovená ze sliveneckého mramoru. V JZ části hřbitova se nalézají dekorativní náhrobky z poslední čtvrtiny 19. století, které jsou blízké soudobým křesťanským náhrobkům. Takový je např. náhrobek Jacoba Grosse (+1876), či naturalisticky pojatý náhrobek neznámých zemřelých v podobě skalky s pahýlem stromu, jenž zdobí květinová girlanda. Z dalších náhrobků je pozoruhodný náhrobek manželů Barbory a Šalamouna Oesterreicherových (+1885, 1886), rodičů židovského humoristy, dále mramorový náhrobek Samuela Gellnera (+1882) v podobě zlomené sloupu či dva identické, pouze výškou odlišené obelisky ze švédské žuly - náhrobky manželů Morgensternových (+1892, 1903)

Židovské pohřební bratrstvo - Chevra kadiša svými členy zabezpečuje bez nároku na odměnu všechny rituální a organizační záležitosti související s židovským umíráním a pohřbem,
Pohřební bratrstva organizovaná na základě stanov začala v Evropě vznikat v 16. století. Pražská chevra kadiša byla založena roku 1564 a při jejím zrodu stál pražský rabín Eli'ezer Aškenazi.
Chevra kadiša (aramejsky: doslova „Svaté bratrstvo“), celým názvem Chevra kadiša de-gomlej chasadim (aramejsky: doslova „Svaté bratrstvo vykonavatelů skutků milosrdenství“)

Nastavení